Hraješ někdy dobrovolně videohry, ať už na konzoli, mobilu nebo kompu?
Terka: Hraju hry a moc mě baví, když jsem u rodičů tak na PS4 a na cestách většinou na mobilu.
Mára: Neee… pokud neberu v potaz, že ta největší hra všech virtuálních her je sám život.
Anička:
Pamatuješ si poslední hru, kterou jsi hrál/a?
Terka: Naposledy jsem hrála na PS4 Spider-Man a na mobilu nejvíc hraju Gardenscapes. Ale většinou, jen když někam cestujeme nebo si chci zkrátit dlouhou chvíli.
Mára: Jistě, že si pamatuji… Psal se rok 1984, kdy Sinclair ZX Spectrum měl můj kamarád. Jeho tatík pracoval v zahraničním obchodu a skrze směnu valut na tuzexové bony se provedl nákup výkřiku tehdejšího technického zázraku.
Připojený magneťák s páskou tvořil externí paměť a na monitoru lampové televize běžela hra Jumping Jack. Měl jsem příležitost hrát své tři životní kola a dost.
K další příležitosti jsem se nachomýtnul o pár roků později, kdy se tehdejší „konzole“ vlka chytajícího vajíčka ocitla na mém dopisu Ježíškovi. Však cena pro mé profesorské rodiče a obecně nedostatkovost mě odkázala k občasnému půjčení od mých kámošů. A že těch rukou tam bylo na čekačce mnoho. Samotnou nedostupností se hráčské tužby pozvolna rozpustily.
Přesto si myslím, že jsem mohl být hvězdou. Však osud rozhodl a má zakyselenost poznamenala další vývoj. Nenávidím hry!!!
Anička:
Zkus vyjmenovat 3 český videohry.
Terka: Znám akorát Shadowgun Legends, právě díky Big Shocku!, jelikož se o hry nijak nezajímám. Buď mě baví nebo ne. :D
Mára: První, druhá a ... třetí. :D
Anička:
Moc díky všem za vaše odpovědi a jsme zvědaví, co ty na to. Čekal jsi větší zápal nebo bys chtěl slyšet ještě něco? Stačí napsat do komentů!